Svojanov
Na pár dní v srpnu jsme se usídlily v penzionu Monika, asi půl km od středověkého hradu Svojanov. Pokoj s výhledem přímo na hrad, okolo hluboké pralesy plné drahokamů, to jako kamenů, co se hodně lesknou)) a čerstvým polohorským vzduchem.
Hrad i okolí nás zcela okouzlilo, objevily jsme kolem penzionu pár, už zřejmě několik staletí nepoužívaných stezek, které jsme znovu proklestily a ani jsme při tom žádné klíště nechytily.
Městys Svojanov, řekla bych spíše velká vesnice je taky hodně malebný. Spousta krásných chaloupek, středem protéká potok a u potoka strom. Ale není to jen tak ledajaký strom. Když máte štěstí, najdete u něj holčičku Leontýnku a ta Vám ráda ukáže, jak na něj vylézt. Třeba i několikrát. My jsme to štěstí měly vždy, kdykoli jsme se vydaly kolem řeky. Takže mít štěstí evidentně není vůbec složité))
Jednou v noci jsme z okna pokoje zahlédly zemana Záviše, toho času byl již strašidlem, jak si to šine směrem k hradu na svém ohnivém býku. Podle pověstí měl být už dávno vysvobozen, ale není jisté, jestli ten starý voják, co to tvrdil, jen nevzal tučnou odměnu a trošku to vysvobození neodflákl. Bohužel jsme tu záři viděly zdálky a nemohly se Záviše zeptat. Vlastně ani nebylo vidět, zda to je býk, či prase. Asi tam budeme muset jet zase.
Zajímavost: Na místním info turistickém středisku lze zakoupit opravdu fungující sluneční hodiny. Upozorňuji ale, že jsou vhodné pouze pro jedince, kteří nemusí být nikde včas. O dvě minuty se zpožďují. No, vlastně jsou i chvíle, kdy vůbec nejdou.
Náhledy fotografií ze složky Svojanov