O uplakané princezně
Kdysi kdesi žila byla jedna rozmazlená princezna. Nic jí nebylo dost a stále chtěla víc.Dostala darem papouška, chtěla pštrosa, na hlavě místo korunky nosila dolar, svoje krásné bílé zuby si nechala vyměnit za zlaté.
Jednoho dne se rozhodla, že se vdá. Celé království se trochu vyděsilo, kohopak jim to princezna přivede za nového krále. Bylo jim jasné, že obyčejný princ to být nemůže. Ale nakonec se stalo něco, co nikdo nečekal.
Princezna měla už tak špatnou pověst, že ji nikdo nechtěl. Princové prostě už v té době měli poměrně nízké sebevědomí a všichni se báli, že by princezně nestačili.
Nebyl to zas takový problém, princezna si docela vystačila sama. Ale ona si nechtěla vystačit sama!
Já chci, já chci, já chci!!!!!!!
Křičela a běhala po zámeckých chodbách.
Přivedli ji tedy prince z království Od vedle. Ten ale celou dobu mlčel a čučel, protože byl z princezny a jejího dolaru na hlavě celý vedle. Evidentně mu šlo jen o peníze. To princeznu tak rozčílilo, že se vzteky rozbrečela až slzami naplnila tři kbelíky.
Další v pořadí byl princ Balvan. Bohužel i tak vypadal. Bylo na něm vidět, že se už leta neodvalil z gauče. Ten už pusu otevřel, ale jen proto, aby do ni strčil něco k jídlu. V tu ránu měli v zámecké zahradě bazén se slanou vodou.
Poslední, koho přemluvili, byl žabí princ. Už léta byl celý zelený, protože byl ve straně zelených a pusu měl od ucha k uchu, proto se s ním nikdo nechtěl líbat.
A to už bylo i na princeznu moc. Začala se vztekat tak, že jí z očí padaly slané vodopády a jestli se neutopila ve svém slaném moři, tak se vzteká dodnes.
...Tak a to by mohl být konec...ale není))
Žabí princ se rozhodl, že tu vzteklou princeznu v kouzelnou rusalku změní. A zamiloval se do ní.
Když byla princezna už skoro utopená, vytáhl ji na břeh.
Naštěstí ani princezna nebyla tak vzteklá, aby zatopila celý svět)
Vytáhl ji na břeh a začal jí dávat umělé dýchání. A protože měl opravdu velikou pusu, stihnul při tom ještě nafukovat balonky.
Brzy tak princeznu přivedl zase k vědomí. Jakmile otevřela oči, tak se chtěla zase začít vztekat. Pak se ale podívala na žabího prince, jak mu v koutcích úst poškubávají gumové balonky.
A začala se smát. A smála se tak nahlas, jenom malý úsměv ji přece nestačil, že přilákala sluníčko, aby se podívalo, co je to za rachot.
Sluníčko se dívalo, smálo se a hřálo, až celé moře slz vysušilo.
A žabí princ už není zelený, vzal si frak, aby se mohl oženit.
Vzal si totiž za ženu vzteklou princeznu Boženu.
A jaké z toho plynou poučení?
Že všechno v životě se podle okolností mění)
A velká pusa, když se správně využije, vůbec špatná není)